Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. den

19. 8. 2010

p8200976_resize.jpgBudíme se do slunečného dne a pro „změnu“ jsme hned od rána obklopeni krávami. S balením stanu se nijak neroztahujeme, takže kolem osmé začínáme sestupovat dolů. Čeká nás zhruba třináct kilometrů. Nejprve vede cesta mezi travnatými loukami a zatáčí se v nespočetných serpentinách. Zdá se, že jezero Issyk – kul (1626 m) je už na dosah, přesto ještě nějakou tu hodinku potrvá, než se k jeho břehům dostaneme. Nad hlavou nám svítí sluníčko, ale nad horami se opět houfují mraky. Čím blíže jsme k hlavní silnici, tím více se o nás začínají zajímat všudypřítomní taxikáři. Odvézt nechceme, chceme si až na hlavní cestě stoupnout nějakou maršrutku. Přesto se ptáme, kolik by nás stálo svezení do lázní Čolpon Ata. Prý pět set somů za osobu. Mávneme rukou  a pokračujeme dál. Taxíkáři jsou však i přes náš nezájem neodbytní. Dokonce nakonec nabízí, že nás svezou za 100 somů za osobu. Jenže mezitím jsme si stopli dodávku, takže nastupujeme do ní.

V lázních se nejprve snažíme ubytovat. Nejde to snadno. Je čtvrtek a do města se sjíždí rekreanti z celého bývalého Sovětského svazu. Nakonec se nám ubytování najít daří, ale je příšerné. Vzácně se shodujeme, že pokud máme přežít noc v téhle špeluňce, je nutné, aby našimi žilami kolovala vodka. Vyrážíme tedy nejprve do hospůdky na šašlik a pivo. Pak si v obchodě kupujeme makový nanuk a vodku a míříme se konečně podívat blíže k jezeru, kde chvíli pobudeme a nakonec neodoláme, vlezeme do mírně slaného jezera a zaplaveme si. Potom celí rozdovádění vtrhneme na diskotéku, která končí přesně o půlnoci. A tím končí i naše kyrgyzské putování. Už nás čeká jen přejezd na letiště v Biškeku a přelet domů.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář